Které banky umí zakládat účty pro svěřenské fondy?

České banky nejsou jednotné v tom, jak pracují se svěřenskými fondy, ale většina velkých hráčů alespoň nějaké služby nabízí – někde jen "akceptují" fondy bez veřejné prezentace, jinde je to součást ceníku a compliance procesů s poplatky a ověřováním dokumentů 

Jak k tomu banky přistupují v praxi
• U Česká spořitelna jsou poplatky spojené s KYC a KYCC u svěřenských fondů jasně uvedené v ceníku – jednorázová kontrola klienta může být až desetitisíce korun, s dalšími ročními poplatky a KYC procesy při navázání vztahu; institut fondů běží přes compliance a AML prověrky dokumentů.

• U UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia ceník uvádí minimální jednorázový poplatek za KYC kontrolu pro "trust funds" před navázáním obchodního vztahu, s dalšími poplatky za běžné procesy.

• U Komerční banka a dalších velkých bank platí, že podpora svěřenských fondů není prominentně zveřejněna, ale podle dostupných informací a zkušeností bývá součástí akceptačního procesu pro firemní klientelu a podléhá individuálnímu posouzení v dokumentaci sazebníků.

• Řada bank, včetně Československá obchodní banka (ČSOB), Raiffeisenbank a Fio banky, zahrnuje svěřenské fondy do standardních AML/KYC procesů a akceptace bývá řešena case‑by‑case v rámci jejich veřejných VOP/ceníků či interních pravidel.

• MONETA Money Bank explicitně ve svých FAQ uvádí, co je svěřenský fond, ale služby fondům samotným nepřizpůsobuje nebo je neuvádí jako produkt.

Z hlediska compliance a AML/KYC je zásadní, aby banka při zřizování účtu svěřenského fondu jednoznačně identifikovala statut fondu a klíčové osoby (správce, obmyšlené osoby) – protože fond nemá právní subjektivitu, smluvní vztah se obvykle váže na jeho správce a vyžaduje standardní dokumentaci.

V praxi tedy většina velkých bank fondy "akceptuje za podmínek" (např. potřeba doložení statutů, evidence v rejstříku, AML ověření a poplatky), ale není to typický "produkt" ve veřejné nabídce jako běžný účet pro podnikatele a proces často probíhá individuálně.